Loňskou zimu se začala z dostihového centra Cadmen v Jižní Karolíně v USA šířit pověst o tom, že trenér Frank Whiteley má ve své stáji koně neobvyklých rozměrů. Pověst se šířila kosmickou rychlostí po všech závodištích až se k ní byl nucen výjádřit i sám Whiteley, který prohlásil, že "Ruffian je jedním z nejlepších koní, jaké v životě trénoval..." A tento muž nikdy nemluví do větru.Publikum tedy nedočkavě čekalo na zahájení dostihové sezóny, aby se podívali na to, co jeho svěřenec dokáže.
22. května v Belmont Parku se v dostihu pro nezvítězivší koně objevila v cíli 15 délek před soupeři "tmavá rozmazaná skvrna," která se po doběhu proměnila v téměř černou 2-letou klisnu jménem Ruffian. Její konstituce byla na dvouletka skutečně abbnormální - a mnohým svou mohutností připomínala legendárního Secretariata.
Whiteley ji nechal zapsat do Fashion Stakes 12. června a se svým opbvyklým optimismem řekl: "Vždyť vyhrála teprve svůj první dostih. Samozřejmě, čas byl dobrý, ale myslím, že ne vždy musí být správným ukazatelem třídy. Teprve Fashion prověří její schopnosti."
Po poslední rychlé práci před dostihem jeden starý časoměřič jménem Gene Schwarz prohlásil: "Za všechna ta léta, co tu pracuji, jsem neviděl koně běhat podobným způsobem. S dobrým žokejem na hřbetě může strhat všechny časové rekordy. Jediné, co by ji mohlo zničit - není hřebec ani klisna - ale ona sama." Tehdy ještě netušil, jak moc velkou měl pravdu.
Příští odpoledne porazila Ruffian všechny soupeře vč. vysoce hodnocené Copernici a to o více než 6 délek a připsala si na své konto nový traťový rekord. Žokej Jacinto Vasquez prohlásil, že "jediný problém, jaký s Ruffian může jezdec mít je, že běhá tak lehce a plynule, že se dá jen těžko poznat, kdy vlastně zrychluje. Nikdy jsem ji nepobízel k větší rychlosti - ani jsem se jí nedotkl bičem."
Ruffian létala i bez křídelPříběhy velkých koní se lidé většinou pokoušeli literárně ztvárnit, v mnoha případech však neúspěšně, protože žádný spisovatel nikdy nemůže vykreslil celý obraz "dvouletého postrahu" a jeho "nadzemského letu." Může opěvovat stavbu jejího těla, pohyby a délkou kroku...jenže Ruffian sama o sobě žádné lichotky nepotřebuje. Mluví sama za sebe. Sledovat ji před dostihem v paddocku znamená vidět víc než jen dvouletou, hezkou, černou klisnu. Je zajímavé pozorovat, jak se k ní chovají lidé, kteří jsou jí nejbližší. Podkoní ji drží na vodítku jako by vedl "blesk na provázku." Trenér Frank Whiteley ji sedlá s takovým respektem, jakoby pomáhal anglické královně do kabátu. A její majitelé - manželé Janneyovi - se tváří jako by si z trezoru vyzvedli diamant a přišli s ním na večírek. A publikum okolo ní mluví tlumenými hlasy. Ruffian si ale toho povyku nevšímá. Vzpíná se ventilujíc si svou energii jako když se motor Ferrari začíná rozehřívat před rychlou jízdou. S vysoko nesenou hlavou sleduje něco v dáli. Něco, co člověk ani koutkem oka nezahlédne.
27. července v Sorority Stakes se Ruffian setkala s doposud nejsilnější konkurencí v podobě Hot´N Nasty, koně, který nedávno zvítězil neuvěřitelně lehce. Oba favorité společně vystřelili ze startovního boxu. Rychle za sebou nechávali své soupeře, Ruffian si udržuje přední pozici. Jezdec Hot ´N Nasty však pobízí svého svěřence k větší rychlosti a ten se na klisnu začíná pomalu dotahovat. Poprvé ve svém životě vidí Ruffian vedle sebe útočícího koně. V tu chvíli ale Vasquez pohrozí klisně bičíkem a popvé ji uhodil. Taková potupa klisně stačila k tomu, aby elegantně zvýšila rychlost a pomalu se začala posouvat od dotírajícího soupeře. V cíli měla 2délkový náskok a samozřejmě zvítězila.
V Sorority Stakes Ruffian poprvé ukázala, co dovede. Potvrdila jasně své nevšední kvality a získala další řady fanoušků. Trenér Eugene Jacobe po dostihu prohlásil: "Existuje divize dvouletých koní a teprve potom Ruffian. Je jediná svého druhu." John Nerud k tomu podotknul: "Jestliže bude mít dobrou váhu a dobrý trénink, může porazit všechny koně světa."
Naposledy Ruffian startovala v Saratoze ve Spinaway Stakes. Zde se již vyskytli tací, kteří pochybovali o jejímvítězství. Kromě spekulací k tomu přispělo i zveličování jejích skutečně ne příliš přesvědčivých výkonů v tréninku. V den dostihu, 23. srpna, se Ruffian zpotila už před dostihem a déšť způsobil, že dráha byla velmi kluzká. Situace se vyhrotila. Ruffian odstartovala velice klidně. Po prvním kole se žojek Vincent Bracciale zastupující Vasqueze ohlédl zpátky a uviděl za sebou Laughing Bridbe. "Položil jsem ruce jen o kousek víc dopředu a ucítil jsem, jak Ruffian zrychluje," řekl po dostihu dojatě Bracciale. Ruffian za sebou nechala všechny své soupeře - i Laughing Bridbeho - který se všemožně snažil s ní udržet krok. Když se dostala do cílové rovinky, zaburácely davy, ale to už byla v cíli - 13 délek před ostatními soupeři. Ruffian zastavila měřící přístroje na 1.08 3/5 na 1200 metrů, což je kromě Secretariáta - nejrychlejší čas, jakého kdy dvouletý kůň v Saratoze kdy dosáhl.
Frank Whiteley kroutil po dostihu nevěříčně hlavou. "Stejně prohraje," trval na svém. Někdy ji někdo musí porazit. Je sice třída a má rychlost, ale nemůže vyhrávat pořád. I když jí dáme to nejlepší, prostě prohraje."
V roce 1975 se Whiteleyova slova naplnila - neporažená na dráze - podlehla Ruffian svému zranění, které si způsobila v matchi "století" proti hřebci Foolish Pleasure. Jakoby Pegasovi zlomili křídla, v nepředstavitelné bolesti, bojovala do posledního dechu... Nelze zapomenout nezapomenutelné.
Podle zahraničních materiálů připravila Ivana Skružná
Zdroj informací: archiv Freetexe
Doupravila: Phar.Lap
Žádné komentáře:
Okomentovat